15.04.2009 - Punk: je hudební a životní styl. V anglictine slovo punk znamená „výtržník“. Punk jako hnutí vznikal postupně v druhé polovině sedmdesátých let hlavně v Anglii. Hnutí je od počátku silně spjaté s nerasistickými Skinheads. Punk nemá žádný jednotný ideový směr, nejrozšířenější postoje jsou odpor vůči nacismu, komunismu, rasové diskriminaci, politice, válčení, globalizaci, konvencim či komerci. Mnoho punkáčů má blízko k anarchismu. Také se lze často setkat s tvrzením, že základem punku je provokace. Hnutí je obecně velmi tolerantní k měkkým drogám, hlavně marihuane

 

 

 

Hudba:

Hudebně se punk vrátil k počátkům rocku a rock 'n' rollu, tzn. k využívání jednoduché melodie zpravidla o několika akordech a k ostrému, často satirickému textu. Za první punkovou skupinu jsou považováni Ramones, kteří vznikli v roce 1974 v New Yorku. Největší rozmach punk zaznamenal po roce 1976 v Británii, kde v té dobé začali hrát např. Sex Pistols, The Clash nebo Adicts. O styl blízký punku se již asi o deset let dříve pokoušeli např. Stooges, Velvet Underground, či Patti Smith.

U nás se punk začíná objevovat až o tři roky později. První skupinou hrající covery zahraničních punkových skupin s českými texty byli v roce 1979 Extempore. Následovalo mnoho dalších např.: Plexis, Visací zámek, F.P.B., Šanov 1, H.N.F., Zeměžluč, E!E, N.V.Ú., nebo slovenská Zóna A. Tyto skupiny to ovšem neměly vůbec jednoduché, protože punk za komunismu patřil k zakázaným stylům.

Vetší rozmach punk zaznamenal až po roce 1989, vznikli např.: Totální nasazení, Punk Floid, Slobodná Európa, Provokace, The Fialky nebo Malomocnost prázdnoty.

Na punkových koncertech se často tancuje chaotický tanec zvaný pogo.

Část názorových proudů, módy a stylu oblékání pro punk pocházela od členů subkultury vyskytující se ve Velké Británii v 70. letech 20. století a zvané skinheads. Odtud si ponechali těžké boty a vystupování proti modernizaci společnosti, touze po penězích a proti amorálním duševním hodnotám. Nesouhlasili však s jednou ideologickou myšlenkou hnutí skinheads, a to vyzdvihnout jenom část rasově evropsky orientovaných spoluobčanů. Punkeři nerozlišovali druh vyznání, národnost, místo původu, pracovní zařazení ani barvu kůže. Potřebovali se ale nějak odlišit od výchozí skupiny, čehož dosáhli právě vytvořením pruhu uprostřed hlavy tzv. číra. Různých subkultur v hudbě, oblékání a životním stylu, které se tak či onak ovlivňovaly, ale na konci 70. a začátkem 80. let existovala celá řada - nejen skinheads (kteří sami o sobě zase nahrazovali jiný předchozí styl zvaný mods - neboli „modernisti“). Punk-rockeři ve skutečnosti zřejmě měli nějaký vztah i ke starší subkultuře Britských ostrovů zvané rockers (v podstatě šlo o motocyklové gangy). Na celou věc se ale dá koukat i z jiného hlediska. Hnutí Skinheads ve svých ranných kořenech rozhodně nebylo rasisticky orientované. To dokazuje i slavná písen z této doby Skinhead monstomp.

V klipu uvidíte členy skupiny The Specials z roku 1979, kde zpěvák oslavuje hnutí skinheads , byt sám je přitom černoch. V těchto dobách to bylo normální, ovšem až v 90. letech někteří členové tohoto hnutí přejali rasistické myšlenky a začalo se utvářet moderní hnutí skins, přesněji neonacistů, kteří už se skinheads, nebo punkem namají pranic společného,